Modern PCs are horrible. ACPI is a complete design disaster in every way. But we’re kind of stuck with it. If any Intel people are listening to this and you had anything to do with ACPI, shoot yourself now, before you reproduce.

Linus Torvalds

Dlouhou dobu jsem používal distribuci Gentoo s prostředím KDE. Prošla se mnou dva stolní počítače a dva laptopy (momentálně Dell D630) Nikdy jsem si nestěžoval, systém dělal opravdu to, co jsem po něm chtěl. Problémem ale je, že mnohdy člověk neví, co chtít může. Svět Linuxu se vyvíjí stále rychleji a sledovat nové možnosti není snadné a efektivní. Proto jsem si s koupením většího disku řekl, proč nevyzkoušet něco jiného – v tomto případě Ubuntu.

Po vyzkoušení Kubuntu, které bych subjektivně popsal jako ve výchozím stavu škaredé a objektivně jako nestabilní, jsem zakotvil u Ubuntu. Všechno hezky spolupracuje, veškerý HW funguje bez nastavování (což jsem jinak viděl jen u Mac OS X, který ovšem jede jen na stejných HW sestavách), pouze velkou část aplikací z Gnome jsem nahradil protějšky z KDE (Amarok, Krusader, Digikam, Kopete, Yakuake…). Přeci jen úmyslné omezování uživatele má smysl u samotného prostředí, ale u složitějších aplikací je kontraproduktivní (a skoro bych sáhl k známému Torvaldsovu citátu o dělání z uživatelů idioty). No a Qt aplikace v Gnome vypadají nesrovnatelně lépe, než GTK aplikace v KDE.

Jak už jsem řekl, používám laptop. Dell D630 je pro mne kompromisem mezi dobrou přenositelností a použitelností i bez externích periférií (jde o 14″ laptop, při běžné práci k němu mám připojen 22″ monitor, ergonomickou externí klávasnici a myš), nikdy bych si nekoupil 17″ přenosné topící těleso, které jsou dnes z pro mě nepochopitelných důvodů tolik v módě. Z důvodu výdrže při provozu na baterii, ale i toho, jak moc nebo málo topí při běžné práci, jsem si oblíbil nástroj PowerTop (který Intel vyvinul asi proto, aby odčinil své ACPI hříchy – viz citát výše a text níže). Při otestování spotřeby Ubuntu jsem ale narazil na dost nelichotivé srovnání s Gentoo.

S Gentoo byla má zkušenost vždy taková, že na baterii vydrží na stejném stroji při srovnatelných podmínkách déle, než Windows (ať už XP nebo Vista). Ubuntu se ale dle praktických zkušeností a i informacích o spotřebě z PowerTopu projevilo pěkně nenažraně. Konkrétně tam, kde jsem měl s Gentoo spotřebu kolem 20W, vzalo si Ubuntu 30W. A to je u laptopu opravdu velký rozdíl. Pokud by to nešlo řešit, tak bych se k Gentoo vrátil velmi rychle.

Vypínání všech možných i nemožných služeb a hledání po internetu nic moc neobjasnilo. Nicméně má posedlost logy něco odhalila. V starovacím logu se totiž objevilo pár chyb s ACPI. A to jsem u Gentoo na základě návodu řešil poskytnutím vlastní ACPI tabulky (a jsme zpět u výše uvedeného citátu – výrobci počítačů totiž často implementují ACPI zmršeně, tak, že to projde jen na Windows). To je postup sice obecně nedoporučovaný, cílem ACPI implementace na Linuxu (a ostatních UNIX platformách) je všechny tyto deviace řešit bez podobných hacků, ale bohužel někdy nezbytný. Tonoucí se stébla chytá, spotřeba mohla a nemusela s ACPI souviset, ale radši jsem to zkusil.

Zhýčkaný dokumentací Gentoo, kde člověk najde i postup pro konfiguraci konkrétního typu laptopu, jsem hledal postup pro update DSDT v Hardy Heronu. Našel jsem jen obecný postup týkající se úplně jiného problému. Uživatelé Ubuntu pravděpodobně podobné věci jako šílená spotřeba neřeší. Naštěstí postup zafungoval, DSDT tabulka je nahrazena. A co se týče spotřeby, problém byl vyřešen, opravou ACPI došlo ke snížení spotřeby na úroveň, která panuje pod Gentoo.

A tady je celý postup:

1. Stáhněte si nezkompilovanou DSDT tabulku pro Dell D630 (i přes příponu gz jde o obyčejný texťák, tak se ho nesnažte rozbalovat) z adresy:
   http://acpi.sourceforge.net/dsdt/dl.php?id=956
2. Nainstalujte do Ubuntu nezbytné balíky pro kompilaci a kompilátor iASL:
   sudo apt-get install build-essential iasl
3. Vlezte do adresáře se staženou tabulkou a zkompilujte ji kompilátorem iasl:
   iasl Dell-Latitude_D630-A03-original.asl.gz
4. Nemělo by dojít k žádným chybám a výsledkem by měl být soubor dsdt.aml. Ten je potřeba zkopírovat do adresáře /etc/initramfs-tools/ pod názvem DSDT.aml (nezkoušel jsem, ale prý je nutné mít název velkými písmeny):
   sudo cp dsdt.aml /etc/initramfs-tools/DSDT.aml
5. Nyní je potřeba překonfigurovat jádro, aby novou tabulku používalo. Při budoucích upgradech jádra by to snad již mělo proběhnout automaticky:
   sudo dpkg-reconfigure linux-image-$(uname -r)
6. Po dlouhé době restartujte. Ve /var/log/messages by měly chybět chyby ACPI a někde se objeví upozornění o náhradě DSDT tabulky.

To je vše, problémy s ACPI by měly být vyřešeny!

No a na jaké pozice tedy vlastně hledáme lidi?

V první řadě (mně nejblíž, protože zakusí mého project managementu) je PHP programátor na plný úvazek. Zájem máme o samostatné lidi, kteří jsou ale také schopni pracovat v týmu (jak jinak), své již mají odprogramované a jsou schopní sledovat nové trendy (a tedy třeba využívat principů OOP a zároveň poznat, jak je implementace v PHP5 zmršená). Kromě toho by měli znát SQL (ne jen MySQL), ideálně PostgreSQL, a umět navrhovat databáze. Základy XHTML/CSS jsou samozřejmostí (nebudeme lamače otravovat kvůli každé blbosti). No a troška toho JavaScriptu a další programovací jazyky nejsou vůbec na škodu.

Abychom zůstali u webů, je dalším hledaným zaměstnancem (nebo raději zaměstnankyní) XHTML/CSS kodér. Grafikům ani programátorům se lámat nechce, takže bychom mezi sebou rádi přivítali někoho, kdo rozumí tvorbě přístupného (ať již pro lidi, nebo stroje) webu, velmi dobře chápe XHTML DOM a CSS box model (žádný pokus omyl, ale znát principy a bohužel i odchylky). No a snad nemusím mluvit o preciznosti, zodpovědnosti a dochvilnosti. Výhodou je samozřejmě znalost JavaScriptu a alespoň základů PHP (abyste zase naopak nemusli běhat s každou ptákovinou za programátory).

Pryč od webařiny! Další pozicí, kterou bychom (nejen my) rádi zaplnili, je pozice Java programátora. V našem případě nejde ani tak o serverové technologie, jaké se skrývají pod zkratkami J2EE a EJB, ale spíše o programátory klientských GUI aplikací (u nás hlavně SWT). Klient/server programování se také nevyhnete a znalost relačních databází je tak nějak nutností. No a v tom všem je třeba mít nějakou rozumnou praxi (většina seminárek na VŠ není, opakuji není, dostatečná praxe).

Další pozicí je programátor v Pythonu. Tady asi jen rychle – náplní je tvorba různých server side skriptů, do budoucna snad i webařina. Znalost dalších programovacích jazyků (třeba i shell) je nutností.

No a mimo to vše hledáme také administrátora Linuxových serverů. Naší představou je socializovaný nerd, který má zkušenosti s reálným provozem Linuxových serverů (a který mě pravděpodobně omlátí o hlavu, že nepoužívám pojem GNU/Linux). Pár instalací Gentoo nebo dokonce Ubuntu na vlastní počítač v žádném případě není dostatečnou kvalifikací.

No a nějaké ty spojující znaky: jsme poměrně malá, ale již delší dobu působící firma (=stabilní zázemí), naše sídlo se nachází v pražském Karlíně. Zaměřujeme se na vývoj (Java, web; Linux, PostgreSQL) aplikací, správu a grafické práceMůžu snad tvrdit, že máme poměrně příjemný pracovní (i mimopracovní) kolektiv (což ovšem neznamená, že to semtam není na pěst). Fotbálek a šipky na pracovišti, presso, sušenky a nealko v neomezeném množství k dispozici jsou už jen tak navíc.

Pokud by vás náhodou práce u nás lákala, těším se na osobní setkání. Bližší charakteristiky pracovních nabídek najdete po návštěvě odkazů v textu, případně na stránce našich volných pracovních pozic. Jo a najdete mě i na LinkedIn.

Takže, je to vcelku jednoduché: Slovní spojení „open source“ (tedy bez pomlčky, každé slovo zvlášť) používáme v tom případě, že stojí osamoceno, ve větě tvoří podmět nebo předmět. Například: „Po setkání s open source se změnil celý jeho život k lepšímu.“

Naopak spojení „open-source“ používáme v tom případě, že ve větě tvoří přívlastek. Opět příklad: „Pro open-source software je charakteristická především svoboda v možnosti jej upravovat a dále šířit.“

Je to jasné? (někdy jindy třeba o tom, co to vlastně open source je, a taky co je to ten free software. Pokud chcete vědět víc, můžete pokračovat třeba na můj rozpracovaný seriál o historii open source na serveru programujte.com)

Zdroj: opensource.org – mimochodem, ani OSI nepoužívá tyto formy konzistentně podle svých doporučení, inu znátu tu o svícnu a tmě?

Na toto rozšíření jsem poprvé narazil před několika měsíci; zajímavé mělo být jednak tím, že jeho vývojový tým, ač je jeho původ vesrkze internacionální, působí v Praze, hlavně ale mělo možná jít o Killer Application pro Firefox, tedy o něco, co znovu popožene jeho rozšíření. A navíc mělo mít funkční obchodní model.

No o co jde. AllPeers je vcelku běžné, sice 6,5MB veliké (aspoň teda linuxová verze), rozšíření do Firefox,. Nainstalujete si ho jako každé rozšíření, odkaz naleznete na jeho stránce na serveru mozilla.org. AllPeers pak jednoduše umožňuje sdílet soubory mezi svými přáteli. Využity by snad měly být principy protokolu bittorrent, takže komunikace by neměla záviset na jednom centrálním serveru (pro autentizaci ale pravděpodobně nějaký centrální server existuje). Otázkou je, jak to bude fungovat pro dva lidi za NAT a podobně.

Může se zdát, že AllPeers nenabízí nic jiného, než různé „Kazaa“, „Bittorrenty“ nebo „fileshary“ nebo google videa a podobné servery. Oproti jim ale vidím výhodu v „módním“ sociálním přístupu – sdílíte s kamarády, každému nasdílíte to, co chcete, a nepotřebujete žádný server (FTP, HTTP), kam byste to ukládali.

Mnoho lidí na podobné účely používá mail nebo IM kecálky, o jejich nevhodnosti se ale nebudu moc rozepisovat, stačí snad, když zmíním omezení velikosti mailu, nekompatibilitu či nemultiplatformnost IM klientů, případně požadavek na pevnou IP. AllPeers je naopak multiplatformní a na použití se zdá vcelku jednoduchý.

Jaké budou nevýhody, to ještě uvidím, zatím nebyla moc možnost testovat. Zatím se jako nevýhoda dá brát, že jeho obchodní model není postaven na open source, jednak si ho proto pár lidí odmítne nainstalovat, navíc každý funkční obchodní model na open source postavený vždy vidím rád (kód chce být volný, ale lidi peníze potřebují ;)).

Přesto myslím, že tenhle link pošlu ještě mnohokrát.

const WORD ICQ_MINOR = 0×0022; const WORD ICQ_BUILD = 0×0911;

Na hodnoty:

const WORD ICQ_MINOR = 0×0034; const WORD ICQ_BUILD = 0×0A0F;

A překompilovat. Po restartu aplikace se Kopete k ICQ bez problému připojí. Pokud používáte (tak jako já) Gentoo, jde instalační proces upravit takto (převzato z gentoo fór): update: portage už pár hodin obsahuje opravu, takže stačí aktualizovat portage a nainstalovat novou verzi

1. Zadejte emerge net-im/kopete
2. Počkejte, až emerge stáhne zdrojáky, rozbalí je a opatchuje a pak stiskněte ctrl+z
3. Otevřete soubor /var/tmp/portage/kopete-0.12.0-r1/work/kopete-0.12.0/kopete/protocols/oscar/liboscar/oscartypes.h (pokud máte změněný pracovní adresář portage, tak budete vědět, kde to najít) a proveďte výše uvedené změny
4. Soubor uložte ;) a pokračujte v kompilaci příkaze fg nebo %1

1. (třeba v novém tabu) zadejte do adresní řádky about:config, objeví se seznam nastavení
2. klikněte pravým tlačítkem a dejte vytvořit novou Boolean hodnotu s názvem network.protocol-handler.external.lastfm, jeho hodnotu nastavte na true
3. stejným postupem vložte novou položku typu řetězec (String) s názvem network.protocol-handler.app.lastfm a do hodnoty zadejte cestu k binárce přehrávače – u zkompilovaného přehrávače pravděpodobně /usr/bin/lastfm případně /usr/bin/lastfm-bin u předkompilované binárky

To je všechno :-)