Archiv kategorie GIS

Nedávno jsem dokončil studium, součástí toho bylo i obhájení diplomové práce. Ta má se věnovala tématu „GIS jako systém pro komunikaci se zákazníky.“ Předesílám, že nejde o žádnou silně teoretickou práci, vzhledem k zaměření mého studijního oboru jde spíše o aplikaci poznatků. Předem se omlouvám všem, kteří by se do ní zanořili a byli uraženi její jednoduchostí.

Přemýšlel jsem, zda se zveřejněním počkat na dokončení popisovaného projektu. Bohužel ten není moc prioritizovaný a k vydání by tak nikdy nemuselo dojít. Snad to příliš nevadí.

V souvislosti se zveřejňováním diplomových a dalších kvalifikačních prací jsem nedávno narazil na službu, která umožňuje dát své práce k dispozici za drobnou úplatu. Upřímně musím říct, že to nechápu. Pokud se na to podívám ze strany autora, musím říct, že jednoznačně výhodnější se mi jeví prosté zveřejnění. Pokud jde o práci kvalitní, bude její volná dostupnost sloužit minimálně jako dobrá osobní reklama (a třeba pomůže na trhu práce). Těch pár korun, které by mohla přinést, náklady na tvorbu jistě neuhradí a pouze omezí skupinu lidí, kteří se k textu dostanou. Pokud nejde o práci kvalitní, tak je to v celku jedno – zpoplatnění nic nevytrhne.

Z hlediska čtenáře práce si nedokážu představit, že bych za podobný text platil. Studenti většiny vysokých škol mají přístup k mnoha kvalitním zdrojům; pokud je nutné za nějaký zdroj platit, většinou už jde o hodnotný text. Platit za necitovanou (tedy z hlediska kvality zdroje nepříliš ceněnou) diplomovou práci jen na základě abstraktu se mi nejeví jako příliš dobrá investice. Samozřejmě pokud ji nechci opsat, což je jednak jednání zavrženíhodné, a hlavně použít pro opsání zdroj dostupný (i když za úplatu) na internetu je velice hloupé.

No, zpět k tématu. Mou diplomovou práci naleznete pod názvem GIS jako systém pro komunikaci se zákazníky. Doufám, že aspoň někomu poskytne užitečné informace. Při jejím případném využití se prosím řiďte českým Autorským zákonem (citujte a odkazujte).

V poslední době si tak trochu hraju (no, vlastně trochu víc, je na tom tak nějak postavené téma mé diplomové práce, ale uznávám, že jsem přinejlepším „poučený laik“) s rozšířením RDBMS PostgreSQL PostGIS.

Kromě toho, že se stále přesvědčuju, že odhodit MySQL a plně přejít na Postgres byla dobrá volba (což je vcelku zajímavé, ono už po měsící, kdy používáte namísto MySQL nějakou normální databázi, tak nějak není cesty zpět), musím také semtam řešit nějaké ty problémy.

Zdrojem problémů z nejoblíbenějších jsou převody mezi souřadnými systémy. Pokud už získáte nějaká data pro ČR, tak souřadnice bývají v S-JTSK. Na druhou stranu například pro komunikaci s různými webovými mapami je zapotřebí používat světový standard WGS84. V podstatě do dnešní doby jsme používali poměrně komplikovanou cestu: Nejdříve převedli S-JTSK do S42, potom dále jakýmsi podivným PHP skriptem do WGS84. Naštěstí to nějak fungovalo.

Ale jak jsem říkal, hraju si s PostGISem. A ten jako správny GIS umí (prostřednictvím projektu proj) provádět převody mezi souřadnými systémy, které má popsané.

I přesto, že jsem v tabulce spatial_ref_sys (kde jsou definice jednotlivých souřadných systémů uloženy) nalezl několik systémů, obsahujících zkratku S-JTSK, použití ani jednoho nedávalo uspokojivé výsledky (některé nefungovaly vůbec, jiné se nestrefovaly o pár tisíc kilometrů).

No, není nad to trošku pohledat, a také najít. Bohužel ani použití odkazované definice nepřineslo naprosto dokonalé výsledky (tedy pokud se nesmíříte s chybou v řádu desítek metrů). Chtělo to další hledání, tentokráte poněkud časově náročnější, protože vysněný zdroj se ukrýval pod koncovkou .ppt. Ještě že už jsou dnes vyhledávače tak daleko, že indexují i binární paskvil. Tato práce uvádí úpravy, které zvyšují přesnost převodu. Neměl jsem šanci na nějaké zcela exaktní ověření, nicméně primitivní postup „vzít lokaci adresy v S-JTSK, převést ji a podívat se, jestli na google maps bude opravdu šipka na požadovaném objektu“ poukázal na dostatečnou přesnost převodu.

Definice systému na základě dvou uvedených zdrojů tedy vypadá třeba takto (do pole proj4text jsem za čárky musel vložit mezery, jinak zápis rozhodil zobrazení webu):

INSERT INTO spatial_ref_sys (srid, auth_name, auth_srid, srtext, proj4text) VALUES (102067, 'ESRI', 102067, 'PROJCS["S-JTSK_Krovak_East_North",GEOGCS["GCS_S_JTSK", DATUM["D_S_JTSK",SPHEROID["Bessel_1841",6377397.155,299.1528128]], PRIMEM["Greenwich",0],UNIT["Degree",0.017453292519943295]], PROJECTION["Krovak"],PARAMETER["False_Easting",0], PARAMETER["False_Northing",0], PARAMETER["Pseudo_Standard_Parallel_1",78.5], PARAMETER["Scale_Factor",0.9999], PARAMETER["Azimuth",30.2881397222222], PARAMETER["Longitude_Of_Center",24.83333333333333], ARAMETER["Latitude_Of_Center",49.5], PARAMETER["X_Scale",-1],PARAMETER["Y_Scale",1], PARAMETER["XY_Plane_Rotation",90],UNIT["Meter",1]]', '+proj=krovak +lat_0=49.5 +lon_0=24.83333333333333 +alpha=30.2881397222222 +k=0.9999 +x_0=0 +y_0=0 +ellps=bessel +units=m +towgs84=570.83789, 85.682641,462.84673, 4.9984501,1.5867074,5.2611106,3.5610256');

Sám ji používám ve spojení s databází UIR-ADR, poskytovanou českou státní správou, která obsahuje souřadnice pro krajská města a bývalá okresní města středočeského kraje (a slibují více). Jen je nutné dát pozor, že při definici třeba přes WKT je nutné nejdříve zadat souřadnici y, poté X, obě navíc jako záporné hodnoty. Můj postup pro vytvoření sloupce location v tabulce adresa, který obsahuje souřadnice ve WGS84, je následovný (omlouvám se za případná prasectva a předem díky za opravy):

SELECT AddGeometryColumn('adresa', 'location', 4326, 'POINT', 2);
UPDATE adresa SET location = Transform(GeomFromText('POINT(-' || y || ' -' || x || ')', 102067), 4326);