Národní konkurenční výhoda
Do sekce Škola jsem přidal novou seminárku na téma Národní konkurenční výhoda Indie a Taiwanu.
Konec hlášení.
Do sekce Škola jsem přidal novou seminárku na téma Národní konkurenční výhoda Indie a Taiwanu.
Konec hlášení.
Nedávno jsem si stěžoval na to, kolik potřebných funkcí chybí AllPeers k tomu, aby se dal běžně používat.
Několik z těchto problémů řeší nová verze pluginu, která se objevila na stránkách mozilly (ti, kdo už mají plugin nainstalovaný, získají novou verzi updatovacím mechanismem Firefoxu). Co je teda nového?
Další verze, která by prý měla přijít příští týden, se má především soustředit na podporu Firefoxu 2.0, který je již blízko vydání. No a můžeme snad také čekat prvotní implementaci IM (nebudu se opakovat a opět říkat, že tohle fakt nepotřebuju).
Zdroj: Peer Pressure
Na pojem open source naráží dnes snad každý. Ale umí ho i každý napsat? Co když chcete třeba napsat: „Všechen open-source software je zrozen z ďábla!“ Nebo třeba: „Open source vyřešil naší firmě náklady s pravidelnými updaty!“ Někdo by se mohl chytnout formy, v jaké je to psané v nějakém článku, ale to bych vzhledem k obecné úrovni našich žurnalistů nedoporučoval. Spíš bych doporučil přečíst si následující odstavec a přidat tenhle článeček do bookmarků.
Takže, je to vcelku jednoduché: Slovní spojení „open source“ (tedy bez pomlčky, každé slovo zvlášť) používáme v tom případě, že stojí osamoceno, ve větě tvoří podmět nebo předmět. Například: „Po setkání s open source se změnil celý jeho život k lepšímu.“
Naopak spojení „open-source“ používáme v tom případě, že ve větě tvoří přívlastek. Opět příklad: „Pro open-source software je charakteristická především svoboda v možnosti jej upravovat a dále šířit.“
Je to jasné? (někdy jindy třeba o tom, co to vlastně open source je, a taky co je to ten free software. Pokud chcete vědět víc, můžete pokračovat třeba na můj rozpracovaný seriál o historii open source na serveru programujte.com)
Zdroj: opensource.org – mimochodem, ani OSI nepoužívá tyto formy konzistentně podle svých doporučení, inu znátu tu o svícnu a tmě?
PayPal jsem využíval takřka od prvních chvil, co bylo jeho užívání umožněno i českým občanům. Přeci jenom posílat do USA drobné dolarové částky ve formě bankovek zabalených do obálky ve chvíli, kdy třeba chcete podpořit nějaký OSS software, není nic moc pohodlné. A nakupování přes eBay taky není špatné.
Jako čeští uživatelé jsme však byli ochuzeni o jednu důležitou vlastnost PayPal účtu – vybírat peníze. Ono sice bylo možné nechat si peníze na svůj PayPal účet poslat, bohužel ale už nebylo možné nechat si je pak poslat do jiné než americké banky.
I přesto, že to trvalo, zplnohodnotnění bylo slíbeno a pak zase odloženo, jsme se nyní dočkali. Využití PayPalu najdou asi především ti, kteří mají nějaký projekt (třeba nějaký jednoduchý softík) zaměřený i na zahraničí a pro které je pořízení brány pro platby kartou příliš drahé. U českého trhu je asi trošku problematičtější fakt, že platební karty použitelné na internetu nejsou až tak rozšířené, ale i tak může PayPal znamenat zajímavou alternativu k nejpoužívanějšímu mikroplatebnímu systému v ČR dneška – platebním SMS (extrémně předražený prostředek).
Začínám uvažovat, že bych na web half-life2.cz dal PayPal tlačítko s žádostí o příspěvek na běh serveru… :) (ne, tak naivní fakt nejsem)